Proč je Tour de France rychlejší než kdy dřív
Peloton Tour de France rok od roku zvyšuje tempo a posouvá hranice rychlosti. Průměrná rychlost vítěze se blíží 42 km/h a letošní ročník míří k překonání historického rekordu. Co stojí za touto nevídanou akcelerací? Odpověď hledejme v moderních technologiích, vědeckém tréninku a drobných vychytávkách, které ženou cyklisty k vyšším výkonům.

Když Maurice Garin vyhrál první Tour de France v roce 1903, jel na ocelovém kole vážícím přes osmnáct kilogramů, s jediným převodem a bez klasických brzd. Jeho jídelníček prý tvořila horká čokoláda a jehněčí kotlety, k pití mu musely stačit veřejné kašny podél cesty. O více než sto let později triumfoval Tadej Pogačar na ultralehkém karbonovém speciálu vážícím pod sedm kilo, vybaveném 24 elektronicky řazenými převody a palubním cyklopočítačem. Jeho strava byla naplánovaná do nejmenšího detailu podle nejnovějších poznatků sportovní výživy – po jehněčích kotletách ani památky. Stručně řečeno, cyklistika se od Garinových časů změnila k nepoznání a v posledních letech zažívá technologický boom, který se promítá i do rychlosti pelotonu. Pro ilustraci – zatímco Garinovo vítězné tempo bylo kolem 25 km/h, Pogačarův průměr v roce 2024 přesáhl 41 km/h. Moderní závodníci jsou zkrátka rychlejší než kdy dřív a neustále posouvají rekordy.

Umělá inteligence jako tajná zbraň tréninku
Zrychlení nezačíná až na silnici – moderní technologie pomáhají cyklistům už v přípravě. Týmy dnes analyzují obrovská množství dat o výkonu jezdců a nasazují dokonce umělou inteligenci. Stáje, jako je UAE Team Emirates Tadeje Pogačara, investují do vlastních AI platforem pro trénink. Hlavní trenér Jeroen Swart prozradil, že už několik sezon spolupracují s technologickými partnery na systému jménem Ana, který vyhodnocuje data o každém jezdci. Platforma dokáže analyzovat tréninkové údaje od regenerace přes denní zátěž až po volbu ideálních plášťů pro konkrétní etapu. Každému závodníkovi vypočítá osobní ukazatele kondice a únavy, takže tým přesně ví, zda dotyčný potřebuje zvolnit, nebo naopak zvládne přidat. Podobné projekty si většina konkurence drží v tajnosti, ale už teď je jasné, že schopnosti umělé inteligence jsou „šílené“, jak říká Swart – dokážou posunout trénink na novou úroveň.
Aerodynamika a vybavení: každá vteřina se počítá
Další díl skládačky rychlosti leží v moderním vybavení. Materiál a cyklistická výstroj prošly technologickou revolucí, která se naplno projeví na silnici. Například na letošním Giru d’Italia jeden z jezdců překvapil použitím časovkářské přilby v běžné etapě – jednoduše proto, že je aerodynamičtější. I když taková helma nevypadá zrovna elegantně, dotyčný závodník jen pokrčil rameny s tím, že ho zajímá jediné: je prostě rychlejší. Podobných „vychytávek“ vidíme stále víc. Změny v předpisech Mezinárodní cyklistické unie umožnily výrobcům vyvíjet nové superrychlé rámy silničních kol. Ročník 2025 tak přinesl řadu aerodynamických speciálů s mohutnějšími trubkami rámu a promyšleným tvarováním – ať už jde o zbrusu nové Colnago pro Pogačara, nebo model Ridley Noah Fast nasazený týmem Uno-X. Komponenty kol se inovují nevídaným tempem a každá drobnost se podřizuje jedinému cíli: ušetřit pár wattů odporu vzduchu a získat rychlost navíc.

Tadej Pogačar využívá zkrácené kliky, které mu pomáhají k lepšímu aerodynamickému posedu na kole. Profesionálním cyklistům dnes biomechanici měří každý úhel těla a ladí délku každé součástky kola. Jedním z nejnovějších trendů je zkracování klik u pedálů. Delší kliky sice dávají pocit větší páky, ale kratší kliky umožní jezdci snížit posed. Když se kliky zkrátí třeba o 7,5 mm, cyklista může o stejnou hodnotu zvednout sedlo – získá tím více prostoru pro aerodynamickou pozici při šlapání. Například Jonas Vingegaard zkusil na závodě Volta ao Algarve extrémně krátké kliky o délce jen 150 mm (běžné jsou 170–175 mm) a Tadej Pogačar přešel loni ze 172,5 mm na 165 mm. Kratší kliky navíc snižují úhel ohybu kolen a kyčlí, takže můžou pomoci předcházet zraněním. Nevýhodou je jedině to, že jezdec musí šlapat vyšší frekvencí (kadencí), aby vyvinul stejný výkon. Vše je ale podřízeno výsledné rychlosti – každý detail, od přilby po pedály, může ušetřit cenné sekundy.
Výkon pod kontrolou: dech, výživa a regenerace
Profesionální jezdci jsou během závodu sledováni doslova na každém kroku – a nyní dokonce i na každém nádechu. Donedávna se dechová frekvence při cyklistickém výkonu detailně neměřila, jenže to už neplatí. Americká firma Tyme Wear vyvinula chytrý hrudní pás VitalPro, který dokáže monitorovat dech jezdce v reálném čase. Měří, kolikrát se cyklista nadechne za minutu a jaký objem vzduchu pojmou jeho plíce. Z toho pak spočítá takzvanou minutovou ventilaci – tedy kolik litrů vzduchu projede plícemi za minutu. Trenéři díky tomu můžou velmi přesně určit tréninkové zóny a dávkovat zátěž tak, aby každý závodník dosáhl maximálního zlepšení výkonnosti. Tuto technologii již zkouší například tým Jumbo-Visma a její využití si pochvaluje i hvězda Wout van Aert.
Wout van Aert patří mezi špičkové jezdce, kteří testují speciální senzory sledující dech a kapacitu plic při výkonu. Důkladné sledování dechu je jen jednou z mnoha oblastí, kde moderní věda pomáhá cyklistům zrychlit. Stejně důležitá je i správná výživa. Dnes je standardem, že elitní týmy si na Tour vozí vlastní kuchaře a ti úzce spolupracují s výživovými poradci. Strava každého závodníka se detailně plánuje podle tréninku a závodního programu. Různé aplikace dokážou spočítat optimální příjem sacharidů, bílkovin a tuků pro každého jezdce tak, aby měl dostatek energie, ale zároveň udržel ideální váhu pro stoupání v horách. Už žádné náhodné steaky nebo kotlety – jídelníček je věda, která má přímý vliv na výkon na kole.

Velký posun nastal i v regeneraci po etapách. Jednou z nejnovějších vychytávek jsou speciální regenerační šortky Hytro, které využívají jezdci týmů Soudal–Quick Step nebo Tudor. Tyto unikátní „nositelné“ pomůcky umí krátkodobě omezit průtok krve ve svalech nohou po intenzivním výkonu, čímž urychlují zotavení. Efekt je podobný, jako když si sportovec stáhne svaly kompresními návleky – ale tady je vše řízeno chytře a cíleně. Cyklistika zkrátka hledá zvýšení výkonu, kde se dá. Slavný tým Sky před lety proslavil filozofii „marginal gains“ – hledání drobných zisků. Dnešní peloton tuto strategii dotáhl k dokonalosti: každý detail se počítá. Deset nepatrných vylepšení v deseti různých oblastech může ve výsledku znamenat, že do cíle dojedete o pár minut dřív než soupeři.