Cyklistická legenda, která má doma čtyři trofeje z Tour de France, růžový dres z Gira a dvě vítězství z Vuelty, zažívá nejisté období. Poté, co mu vypršela smlouva ve stáji Israel-Premier Tech, zůstává pro příští sezonu „na volné noze“. Přestože patří k nejslavnějším tvářím pelotonu, zatím nikdo neví, co s ním bude dál. Sám Chris během středečního představení nové trasy Vuelty naznačil, že se fanoušci odpověď dozvědí už brzy.

„Posledních pár měsíců jsem veškerou energii věnoval rekonvalescenci. Chtěl jsem se dát dohromady aspoň natolik, abych tu dnes mohl stát s vámi. Plány do budoucna sice mám, ale podělím se o ně až v příštích měsících,“ mlžil Froome. Na otázky ohledně cílů pro rok 2026 odpovídal opatrně: „Lidé se všechno včas dozvědí.“

Zázrak, že vůbec stojí na nohou

Za jeho mlčením stojí hlavně drsný srpnový pád během tréninku v jižní Francii. Seznam zranění, která utrpěl, zní až děsivě: natržený osrdečník, zlomený bederní obratel, několik žeber a zkolabovaná plíce. Froome strávil týden v nemocnici a rekonvalescence je pro něj i tentokrát nesmírně náročná.

„Naštěstí už jsem zase na nohou, ale byly to vážně těžké měsíce. Teprve tuhle středu mě pustili z nemocnice po třetí operaci. Jsem prostě vděčný, že chodím, a snažím se tohle černé období nechat za sebou,“ svěřil se britský jezdec.

Bojovník, který se nevzdává

Froomeovi osud nepřeje už delší dobu. Všechno se zlomilo v roce 2019 při Critériu du Dauphiné, kde po hrozivém pádu utrpěl mnohačetné zlomeniny. Od té doby se sice snažil vrátit na vrchol, ale na své staré výsledky už nikdy nedosáhl. Bere to však s nadhledem: „Takový je prostě život profíka. Jeden den spadnete a záleží jen na tom, jak se s tím poperete. To je to nejdůležitější.“

Nostalgie na Vueltě

Během prezentace trasy příští Vuelty se Chris neubránil úsměvu, když sledoval záběry svých vítězství z let 2011 a 2017. „Připadalo mi to, jako bych sledoval závody z osmdesátých nebo devadesátých let. Je to vážně dávno,“ vtipkoval.

Právě ke španělské Grand Tour má ale nejsilnější pouto. „Tam to pro mě všechno začalo. Tehdy jsem poprvé uvěřil, že na to mám a že můžu být světovým jezdcem. Vuelta je jedinečnou součástí mé kariéry a vždycky to byl závod, na který jsem se těšil ze všeho nejvíc.“