Statistiky sedmadvacetiletého rodáka z Klanecu berou dech. Čtyři celková vítězství na Tour de France, 21 etapových zářezů, dva tituly mistra světa a dvanáct triumfů na nejprestižnějších monumentech. Ačkoliv v historických tabulkách zatím vede legendární Eddy Merckx, Pogačarovo tempo naznačuje, že sesazení belgického „Kanibala“ z trůnu je jen otázkou času a motivace.

Pogačarův zákon silnějšího

Armstrong ve svém podcastu The Move nešetřil superlativy a prohlásil, že jakákoliv další diskuze je bezpředmětná.

„Tenhle chlap je zdaleka nejlepší závodník všech dob. Je téměř nemožné ho porazit. Jediným faktorem, který by mohl něco změnit, by byl pád nebo smůla a ani to by ho možná nezastavilo. Vidíte to na ostatních jezdcích. Vědí, jak to dopadne,“ líčil bývalý americký cyklista.

Bezradnost soupeřů potvrzují i přímí účastníci nedělního závodu. Nizozemec Mathieu van der Poel, který dojel druhý, popsal moment, kdy mu Pogačar definitivně zmizel z dohledu.

„Udělal jsem všechno, co jsem měl. Na Kwaremontu jsem jel výkonem 650 wattů a ani tak jsem se mu nedokázal udržet v háku. Právě ve chvíli, kdy jsem měl pocit, že se přibližuju, Pogačar ještě zrychlil a já jsem odpadl. Musel jsem se prostě podřídit zákonu silnějšího,“ uznal Van der Poel.

Dán Mads Pedersen pak na otázku, jak Slovince vlastně porazit, jen rezignovaně pokrčil rameny: „Rád bych vám dal opravdu dobrou a fundovanou odpověď, jenže problém je, že upřímně nevím.“

Na obzoru je historický milník

Pogačar letos závodí méně často, ale s maximální efektivitou. Poté, co letos poprvé dobyl klasiku Milán-San Remo, mu v elitní sbírce pěti monumentů chybí už jen jediný kousek: Paříž-Roubaix. „Peklo severu“ se jede už tuto neděli a Pogačar, který byl loni druhý, neskrývá ambice.

„Pokusím se užít si kostky. Určitě mám velkou motivaci. Nezávodím příliš často, ale když už jedu, je tu tlak na vítězství. Zatím mi všechno šlo perfektně,“ svěřil se Pogačar.