Konec až v roce 2036. Pidcock si stanovil datum odchodu do cyklistického důchodu
Jeden z nejuniverzálnějších cyklistů současnosti má o své budoucnosti naprosto jasno. Hvězdný britský jezdec Tom Pidcock, který se aktuálně v barvách týmu Pinarello-Q36.5 připravuje na svou první Tour de France, otevřeně promluvil o plánech pro druhou polovinu své kariéry. V upřímném rozhovoru prozradil, jaký má vztah ke třítýdenním etapákům, proč touží po duhovém trikotu na silnici a ve kterém roce definitivně opustí profesionální peloton.
Konec kariéry? Až po páté olympiádě
Ačkoliv je Tom Pidcock na vrcholu sil a moderní cyklistiku baví svými výkony napříč disciplínami, už nyní má v hlavě jasný plán odchodu. Britský jezdec, jehož legenda se začala rodit především na horských kolech, hodlá na nejvyšší úrovni setrvat ještě celou jednu dekádu. Klíčovým milníkem jsou pro něj totiž olympijské hry.
„A samozřejmě chci tři olympijské medaile. Mým cílem je ukončit kariéru po pěti olympijských hrách, takže po olympiádě v roce 2036 skončím.“
Tento ambiciózní harmonogram znamená, že britský fenomén bude nadále kombinovat silniční cyklistiku, horská kola, cyklokros a dost možná i gravel. Očividně tak nehodlá slevit ze své pověsti jezdce, který odmítá být zaškatulkován do jediné disciplíny.
Třítýdenní peklo jako největší sportovní výzva
Pidcock se aktuálně chystá na návrat na Tour de France, kterou loni nedokončil kvůli onemocnění covidem. Na start se tentokrát postaví v pozici jezdce, který už ví, jak chutná úspěch v celkovém pořadí - v loňském ročníku Vuelty a España totiž vybojoval fantastické třetí místo, což je jeho dosavadní kariérní maximum z Grand Tours.
Sám ale v rozhovoru pro britský deník The Guardian překvapivě přiznal, že celkové pořadí pro něj nepředstavuje tu největší vášeň.
„Třítýdenní závody mě zase tolik neberou, ale je to úspěch. Pokud se mi podaří vyhrát Grand Tour, bude to největší úspěch mé kariéry, protože soustředit se tři týdny v kuse je pro mě těžké.“
I přes tento lehký odstup si jezdec stáje Pinarello-Q36.5 uvědomuje, s kým by na francouzských silnicích měřil síly. Konkurence je totiž brutální. V boji o žlutý trikot stojí jména jako Tadej Pogačar, Jonas Vingegaard, Paul Seixas nebo silná letka týmu Red Bull-BORA-hansgrohe v čele s Remcem Evenepoelem a Florianem Lipowitzem.
„Netvrdím, že momentálně mám na to porazit Tadeje, Seixase nebo Vingegaarda. Ale za správné situace si to dokážu představit. A když se vše sejde, mohu Grand Tour vyhrát.“
Důležitým faktorem je pro Brita mentální nastavení a schopnost vizualizace. „Všechno, čeho jsem v kariéře dosáhl, jsem si vždycky předem představoval. Nikdy jsem neudělal nic, co by přišlo jen tak odnikud, jako kouzlem,“ dodává s tím, že loňské pódium na Vueltě mu dává potřebnou jistotu, že se mezi nejlepší může probojovat znovu.
Honba za duhovým hattrickem a Monumentem
Zatímco Grand Tours představují obrovskou výzvu pro jeho soustředění, seznam jednorázových cílů má Pidcock definovaný naprosto přesně. Tím nejzásadnějším je zkompletování unikátní sbírky titulů mistra světa. Zlato z cyklokrosu i horských kol už doma má.
- Silniční šampionát: „Chci vyhrát mistrovství světa na silnici. Pak budu mít tituly ze všech tří disciplín.“
- Gravel: Na duhový trikot z této dynamicky rostoucí disciplíny rovněž pomýšlí, i když netlačí na pilu. „A vlastně i mistrovství světa na gravelu, ale pokud na to nikdy nedojde, nebudu se tím nijak zvlášť trápit.“
- Zisk Monumentu: Posledním obrovským dílkem do skládačky je výhra na jednom z pěti nejprestižnějších jednorázových závodů. „Chci Monument,“ hlásí sebevědomě.
Letos měl k tomuto cíli blízko na klasice Milán-San Remo. Vzhledem k jeho výbušnosti a technické zdatnosti se však nabízí i další vyhovující profily – od šotolinové Strade Bianche, přes kostky na Kolem Flander až po kopcovité ardenské monumenty typu Lutych-Bastogne-Lutych či podzimní Kolem Lombardie.