UCI se zastala nočních antidopingových kontrol. Jsou výjimečné, ale nutné
Mezinárodní cyklistická unie (UCI) se oficiálně postavila za kontroverzní noční dopingové kontroly, které rozvířily emoce v pelotonu letošní Tour de France. Ačkoliv organizace otevřeně přiznává, že brzké ranní buzení negativně ovlivňuje tolik potřebnou regeneraci jezdců, považuje tyto praktiky za nezbytný nástroj. Inspekce prováděné Mezinárodní testovací agenturou (ITA) budou podle vyjádření UCI pokračovat, pokud k nim budou pádné důvody, a boj za čistý sport má zkrátka přednost před komfortem závodníků.
Rozhodnutí podrobit elitní závodníky dopingovým testům hluboko v noci či brzy k ránu vyvolalo v posledních dnech na Tour de France 2026 ostrou debatu. Vedení světové cyklistiky se proto rozhodlo zareagovat na stupňující se kritiku ze strany samotných cyklistů, stájí i Asociace profesionálních cyklistů (CPA).
Ve svém prohlášení UCI poprvé napřímo reflektuje daň, kterou si tyto nepopulární metody vybírají na fyzické i psychické pohodě jezdců.
„UCI uznává, že noční kontroly mohou narušit odpočinek a regeneraci jezdců, a chce znovu zdůraznit, že zůstávají výjimečným opatřením, které je vyhrazeno pro omezené a odůvodněné okolnosti,“ stojí v oficiálním dokumentu.
Zároveň však unie rázně odmítá, že by od této praxe upustila. „Ačkoliv si plně uvědomujeme, jakou zátěž to pro jezdce představuje, tyto kontroly odpovídají vyššímu zájmu: boji proti dopingu.“
Frustrace v pelotonu a otázka dvojího metru
Celá kauza nabrala na obrátkách poté, co si nočním buzením prošli hlavní favorité na celkové prvenství - Tadej Pogačar a Jonas Vingegaard. Do věci se následně vložil prezident CPA Adam Hansen, který vyjádřil vážné obavy o zdraví sportovců, pro něž je spánek během třítýdenního podniku naprosto klíčový.
S ostrou kritikou vystoupil také slovinský cyklista Matej Mohorič. Ten ranní testování označil za pouhou divadelní hru pro veřejnost, která má pouze demonstrovat, že cyklistika s dopingem skutečně bojuje. Mohorič navíc zpochybnil férovost celého procesu a nadnesl myšlenku, zda jsou podobnému drobnohledu vystaveni všichni favorité, přičemž poukázal na to, že například Paul Seixas podobnou noční návštěvu komisařů možná vůbec nezažil.
Nezávislost inspekcí a specifika francouzského práva
Na výtky ohledně spravedlnosti a výběru jezdců UCI reaguje připomenutím své organizační struktury. Od roku 2021 spravuje kompletní antidopingový program Mezinárodní testovací agentura (ITA), čímž má být zaručena absolutní nezávislost vyšetřování i samotného plánování kontrol.
„UCI plně podporuje ITA ve využívání všech dostupných prostředků k co nejefektivnějšímu plnění jejího poslání, a to při respektování Světového antidopingového kodexu, předpisů UCI a platné legislativy v každé zemi.“
Právě lokální legislativa hraje v případě Tour de France zásadní roli. Francouzské zákony jsou v tomto ohledu striktní - k provedení dopingové zkoušky mimo standardní povolené hodiny je bezpodmínečně nutný předchozí souhlas soudce.
Argumenty zastánců a stamilionové rozpočty
Že je celá problematika mnohem komplexnější a názory na ni se různí i uvnitř samotných stájí, dokazují slova Jonathana Vaughterse. Ředitel týmu EF Education-EasyPost se tvrdých opatření naopak zastal. Podle něj jsou noční a brzké ranní testy jednou z mála skutečně efektivních zbraní, jak v těle odhalit mikrodávky zakázaných látek, jako je EPO nebo růstový hormon. Vaughters věří, že právě takové nekompromisní kroky pomáhají budovat důvěryhodnost sportu s temnou minulostí.
Sama Mezinárodní cyklistická unie se na závěr obhajuje i z finančního hlediska. Upozorňuje, že do boje za čistou cyklistiku investuje více než 10 milionů eur (zhruba čtvrt miliardy korun) ročně. Tyto prostředky pokrývají odběry, prvotní i zpětné analýzy vzorků a rozsáhlou zpravodajskou činnost na všech podnicích spadajících pod UCI, nevyjímaje pochopitelně samotnou Tour de France. Cíl je jasný: chránit poctivé sportovce a neustále vylepšovat pasti na ty, kteří se pokoušejí podvádět.