Britský novinář Jeremy Whittle podle webu cyclinguptodate.com označil chystanou akci za „nejdražší Grand Départ v historii“. Částka 65 milionů liber zahrnuje celkem šest závodních dnů Tour de France a Tour de France Femmes, což v přepočtu znamená téměř 11 milionů liber na jeden den.

Nejde přitom pouze o poplatky pořadateli závodu. Do celkové částky se počítají také náklady na organizaci, bezpečnost, zapojení místních samospráv nebo projekty, které mají po skončení závodů podpořit cyklistiku.

Samotná britská vláda na pořádání obou slavnostních startů vyčlenila 32,17 milionu liber. Skotsko počítá s částkou až 9,25 milionu, dalších 1,7 milionu chce investovat Edinburgh. Wales pak vyčlenil 4,5 milionu liber na infrastrukturu spojenou s cykloturistikou.

Vláda očekává, že investované peníze se zemi vrátí především nepřímo. Ekonomický přínos obou závodů odhaduje na více než 150 milionů liber, a to díky turistice, útratám návštěvníků, zvýšené aktivitě místních podniků a publicitě spojené s jednou z nejsledovanějších sportovních akcí světa.

Podobná očekávání však nejsou bez opory v minulosti. Když Tour de France v roce 2014 odstartovala v Yorkshire, náklady veřejných institucí dosáhly podle dostupných údajů přibližně 29,4 milionu liber. Ekonomický přínos byl následně vyčíslen na 128 milionů.

Právě srovnání s předchozími britskými starty ale otevírá otázku, zda dokáže Tour de France tentokrát přinést také dlouhodobější efekt. Ekonomický přínos totiž neznamená, že se stejné peníze vrátí do veřejných rozpočtů. Část představují například útraty turistů v hotelech, restauracích nebo dalších místních podnicích.

„Jak tedy změřit odkaz těchto velkolepých, jednorázových událostí? V Yorkshiru se rozhodně načepovalo více pint, uvařilo více šálků čaje a prodalo více hotelových pokojů. Z ekonomického hlediska to přineslo hmatatelný krátkodobý přínos. Atmosféra byla skvělá,“ připomněl Whittle.

Británie se nicméně snaží část investic směřovat také do projektů, které mají fungovat i po odjezdu pelotonu. Patří mezi ně například rozvoj infrastruktury pro cykloturistiku nebo programy zaměřené na větší zapojení veřejnosti do pohybu a cyklistiky.

Samotný poplatek společnosti ASO za právo uspořádat Grand Départ se v posledních letech podle dostupných informací pohybuje nad hranicí deseti milionů liber. Celkové náklady hostitelské země jsou ale, jak ukazuje britský příklad, násobně vyšší.

To je zajímavé i z českého pohledu. O pořádání startu Tour de France totiž usiluje také Praha, která by chtěla nejslavnější cyklistický závod světa přivést do Česka v roce 2029. O stejný ročník však projevuje zájem také Německo a Slovinsko, takže Praha má při snaze získat pořadatelství silnou konkurenci.